Jak to máme se školkou

V chaosu posledních týdnů jsem se ani nestihla pochlubit, jak nakonec náš veselý zápis do školky dopadl.

"Milá paní ředitelka" se kterou jste se seznámili v minulém článku od nás letos, napotřetí, konečně přijala přihlášku a ani nehlesla. Proto jsem si sebou brala manžela jako bodygarda Byla samý úsměv, který vypadal jako těžce zmrazený příchodem manžela a neřekla ani slovíčko proti nám. Nabídka bonbonu byla řečnická otázka nebo její podpásovka, nevím, ale k jejímu překvapení jsme synovi bonbon samozřejmě dovolili. Měl pak mlsku k obědu Školka má níže pracovní název č.1.

Mimo tuto školku (která je mimochodem skoro za rohem) jsme podali žádost ještě do dalších (ve snaze neponechat nic náhodě) a všude nás vítali s úsměvem, respektem a pochopením. Školka č.2 na druhé straně města, od domu skoro 3 km!, diabetika už měli, ale rodiče to jaksi neřešili, školka č.3 v sousední vesnici vzdálená cca 5 km, diabetes neznají, ale chtějí se naučit a nejbáječnější školka na světě, školka č.4 v sousedním městě, zkušenost s pumpařem, ale je zbytečně daleko, proto jsme po přijetí jinde naši žádost stáhli a ještě školka č.5 v sousedním městě, pro handicapované, ale prošvihli jsme zápis.

Po týdnu jsme zjistili totální propadák ve školce č.3, chyběly body za bydliště.

Za další týden volala školka č.1, telefon jsem zvedala s tepem minimálně 150 a šok, přijali nás! Věděla jsem, že sem nikdy! Po tom, co paní ředitelka předvedla, to si syna radši ještě rok nechám doma. Takže jsem měla hooodně rozpačité pocity a byla šíleně zklamaná. Vždyť u nás se školky domlouvají, aby dítě vzala jen jedna... Za hodinu volala znovu, že mluvila s ředitelkou školky č.2 a oni nás také vzali Bez váhání jsem zvolila tu druhou a paní ředitelku slušně poslala do háje

Po oficiálním zveřejnění výsledků námi vybrané školky jsem si šla vyzvednout "papíry" a čekalo mě další milé překvapení. Paní ředitelka měla nastudované základní info o péči o dia dítě ve školce, o dietě... prý to nebude problém, vždyť ona ta dieta ani není dieta. O prázdninách se budeme domlouvat blíže co a jak a 1. září vysíláme syna z domova. Mám strach i radost zároveň... Věřím, že naše nadšení vydrží déle, než do domluvené schůzky a prvních dnů ve školce... a držím palečky, aby se dráčkovi líbilo a hezky se o něj starali! Už se nemůže dočkat, až nastoupí